Berlín začal stavět zámek, panují obavy z financování

Berlín - Symbolickým poklepáním na základní kámen dnes německý prezident Joachim Gauck zahájil stavbu kopie někdejšího berlínského císařského zámku. Projekt z dílny italského architekta Franka Stelly má v budoucnu sloužit kulturním a vzdělávacím účelům a má se stát dalším z turistických magnetů německé metropole. Jeho kritici se však obávají, aby se nezměnil v další "černou díru na peníze" podobně jako problémová stavba nového berlínského letiště.
    Takzvané Humboldtforum vzniká na stejném místě nedaleko Alexandrova náměstí v centru, kde do roku 1950 stála městská rezidence panovnického rodu Hohenzollernů. Poté, co byla během druhé světové války vážně poškozena, nechal ji komunistický režim Německé demokratické republiky strhnout a místo ní vystavět budovu východoněmeckého parlamentu známou jako Palác republiky. I ten už z centra zmizel a nyní má místo něj do roku 2019 vyrůst téměř přesná replika bývalého zámku.
    Stellův projekt počítá s tím, že ze třech vnějších stran bude objekt detailní kopií barokní císařské rezidence, zatímco čtvrtá fasáda bude moderní. Vnitřní prostory budou uzpůsobeny současným výstavním a vzdělávacím potřebám. Hostit mají mimo jiné expozice mimoevropského umění.
    "Humboldtforu v obnoveném berlínském městském zámku přeji, aby se v něm aktivně střetávaly kultury světa," prohlásil Gauck při poklepání na obří základní kámen. Do jeho útrob byly předtím vloženy dnešní noviny, plány stavby a další připomínky dnešní slavnosti.
    Za obnovu zámku bojuje skupina Berlíňanů už od začátku 90. let a v roce 2002 ji schválil Spolkový sněm. Největší kulturní projekt v současném Německu má ale v zadluženém hlavním městě řadu kritiků hlavně kvůli jeho vysokým nákladům. Kvůli omezení státní podpory už výstavba také nabrala zpoždění oproti původnímu plánu.
    Budova by podle nynějšího rozpočtu měla stát 590 milionů eur (15 miliard Kč). Většinu z toho má zaplatit německý stát, na Berlín připadá 32 milionů eur a 80 milionů se zavázala získat nadace berlínského zámku. Podle jejího předsedy Manfreda Rettiga od dárců zatím vybrala 20 milionů eur.
    "Bude to srdeční záležitost všech Němců," věří Rettig, že nejen Berlíňané sporný projekt přijmou. Podle průzkumu pro dnešní vydání magazínu Stern s ním ale souhlasí jen 30 procent Němců a téměř dvě třetiny jsou proti znovu postavení zámku. Někteří Němci záměru vyčítají právě to, že se z venku půjde o téměř věrnou kopii původní stavby, která podle nich nic nevypovídá o současné době.
    Šéfka zastupitelské frakce berlínských Zelených Antje Kapeková navíc varovala před hrozbou růstu nákladů. "Zámek se nesmí stát další stavební pohromou," prohlásila v narážce na stále nedodělané nové obří metropolitní letiště, které muselo už čtyřikrát posunout termín svého otevření.
    Berlínský primátor Klaus Wowereit dnes v této souvislosti vyzval vládu, aby případné chybějící peníze poskytla ze státního rozpočtu. "Nemůžeme přeci říct: tak necháme fasádu dokončenou jen z poloviny," uvedl. Deník Berliner Zeitung dnes obnovu městského zámku označil za největší stavební experiment v německé metropoli od pádu Berlínské zdi.