Galerie v Litoměřicích propojila výtvarníky, kteří bránili za komunismu svobodu

Litoměřice – Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích propojila díla výtvarníků, kteří působili proti komunistickému režimu. Na nové výstavě ukazuje českou výtvarnou scénu spojenou s Chartou 77. Cílem je podle ředitelky galerie a kurátorky výstavy Barvy nesouhlasu Dany Veselské připomenout události, které podpisu dokumentu před 50 lety předcházely, a ukázat, že svoboda není samozřejmost.

Na počátku Charty 77 byly procesy komunistů se členy hudebních skupin The Plastic People of the Universe a DG 307. Proces se odehrál v září 1976, čtyři lidé dostali nepodmíněné tresty. "To byl jeden z impulzů vzniku Charty 77, která byla podepsaná 1. ledna 1977. Události, které k ní vedly, probíhaly právě na podzim 1976," uvedla Veselská. Mezi signatáři byli i výtvarníci. O nich se ale podle Veselské příliš neví, i proto mimo jiné výstava vznikla. "Identifikovali jsme 41 výtvarníků, kteří dokument podepsali, tady jich máme 28, ale zmiňujeme všechny," řekla.

Pro zasazení do dobového kontextu mapuje výstava tvorbu výtvarníků, kteří nesouhlasili s komunistickým režimem, od 50. let. Zastoupena je i dokumentace akcí a happeningů, mezi tvůrci se objevují Milan Knížák, Zorka Ságlová, Jan Steklík, Jan Koblasa, Jaroslav Vožniak, Antonín Tomalík, Aleš Lamr. Pozornost je věnována dílům členů Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu, z nichž mnozí se později stali prvními signatáři Charty 77. Přibližuje také ztráty, které výtvarná scéna utrpěla vlnou emigrace po roce 1968.

Zastoupeny jsou práce signatářů Jiřího Koláře, Oty Slavíka, Karla Trinkewitze, Jaroslava Hutky a mnohých dalších. "Prostřednictvím výtvarného umění chceme široké veřejnosti připomenout osobnosti, které byly ochotny nést důsledky vlastního postoje, a jejichž tvorba se stala součástí širšího zápasu o občanské a kulturní svobody. Vedle známých jmen upozorňujeme také na řadu autorů, jejichž příběhy už v povědomí společnosti dávno nemáme," uvedla ředitelka, která poznamenala, že vystavená díla jsou velmi nesourodá. "Umělce nespojoval žádný výtvarný směr, styl, ale pouze občanský postoj," řekla.

Výstava vznikla díky spolupráci řady galerijních institucí, soukromých sběratelů, výtvarníků a jejich rodin. V závěru věnuje pozornost dílům autorů, kteří se k dokumentu nepřipojili, přesto však mnohdy z banálních důvodů čelili cenzuře, zákazům vystavování i jiným formám perzekuce. Mezi nimi to byl Olbram Zoubek, který odlil posmrtnou masku Jana Palacha. "Celou normalizaci si pak takříkajíc ani neškrtl, restauroval fresky v Litomyšli," uvedla Veselská.

Na výstavě najdou lidé unikátní díla, jako je jediný samizdat vytištěný v barvě, obal desky kapely Plastic People. Výstava potrvá do 27. září. Galerie připravuje komentované prohlídky a počítá s návštěvami studentů. V září se také v Litoměřicích uskuteční ojedinělý koncert původní sestavy The Plastic People of the Universe.