Zapsání Žatce na seznam UNESCO pomůže celému Ústeckému kraji, míní hejtman

Ústí nad Labem - Zapsání Žatce a krajiny žateckého chmele na seznam světového dědictví UNESCO bude mít kladný dopadl na celý Ústecký kraj, je přesvědčen jeho hejtman Jan Schiller (ANO). Podle něj to pomůže v tom, aby region nebyl už vnímám jako špinavý a ošklivý. Řekl to dnes ČTK v reakci na informace o tom, že chmelařská krajina se stala součástí světového dědictví UNESCO. Rozhodnutí Výboru pro světové dědictví přivítali také starosta Žatce Radim Laibl (ANO) nebo zástupci chmelařů.

Zapsaná památka se skládá ze dvou částí. První část tvoří krajina s chmelnicemi a vesnicemi Trnovany a Stekník včetně stejnojmenného zámku. Druhou část představuje historické centrum Žatce s jeho průmyslovou čtvrtí z 19. století, ve které je největší koncentrace staveb spojených se zpracováním chmele a obchodováním. Obě části jsou propojené řekou Ohří. Pro Českou republiku je to 17. zápis na seznam světového přírodního a kulturního dědictví a zároveň je to první chmelařská krajina na světě, která získala tento status.

"Je to pro nás velká prestiž. Dopad to bude mít určitě kladný na celý kraj. UNESCO nám pomůže v tom, abychom už nebyli vnímáni jako špinavý a ošklivý kraj, snažíme se tady o přeměnu regionu," řekl ČTK Schiller a poděkoval všem, kteří dlouhá léta pracovali na zápisu. Zápis na seznam UNESCO zároveň pokládá za velký závazek. "Žatec musí načerpat zkušenosti ve městech, které už jsou v UNESCO déle. Pokud bude potřeba, jsme připraveni pomoci," doplnil hejtman.

Podle žateckého starosty zápis na seznam UNESCO znamená pro Žatec a Zálužice, na jejichž území je chmelařská krajina, vedle prestižní značky také potenciál dalšího rozvoje a silné turistické pozice v Ústeckém kraji i Česku. "Již díky nominaci byl Žatec úspěšný v získávání dotací na obnovy památek ve městě z evropských programů, příkladem je radnice nebo probíhající obnova kláštera. V následujících letech se chceme zaměřit především na turistickou infrastrukturu a řešení parkování v obou komponentách," uvedl v tiskové zprávě Laibl.

Předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda uvedl, že Výbor pro světové dědictví svým rozhodnutím o zápisu Žatce a chmelařské krajiny "ocenil dochované památky spojené s pěstováním a zpracováním Žateckého poloraného červeňáku, nejkvalitnější jemné aromatické odrůdy chmele pěstované v České republice". Právě v žatecké oblasti se pěstuje většina chmele v ČR, a to na 3744 hektarech, což je 77 procent celkové výměry.

Žatec o zápis na prestižní seznam usiloval od roku 2007, kdy byl zapsán na indikativní seznam, který obsahuje potenciální uchazeče o zápis na seznam světového dědictví. První verze nominace s názvem Žatec – město chmele byla zaměřená jen na urbanistické a technické dědictví v Žatci. Výbor pro světové dědictví v roce 2018 označil projekt za zajímavý a vyzval ČR k přepracování a rozšíření o příběh pěstování chmele v okolní krajině. Ve spolupráci města, zástupců chmelařů, pod odbornou asistencí Národního památkového úřadu (NPÚ) a českých i zahraničních expertů byla vybrána krajina chmelnic v oblasti Stekníku spolu s tamním státním zámkem.

"Jsme rádi, že bylo možné do projektu zapojit i Státní zámek Stekník, jehož obnově Národní památkový ústav v posledních letech věnuje zvýšenou pozornost," uvedla ředitelka NPÚ Naďa Goryczková, která věří, že status světového dědictví pomůže zvýšit zájem o zámek. Jeho nová expozice podle ní v budoucnu navíc představí i "jedinečnost krajiny chmelnic propojené s vesnicemi se zemědělskými usedlostmi a místy pro zpracování, skladování a následné obchodování s chmelem".