Husův dům v Kostnici - výběr neoceněných projektů

Návrh č. 10

Ing.arch. Jan Kadlas, Ing.arch. David Pavlišta, Ing.arch. Jiří Žid

Anotace
Principem našeho návrhu je očištění a vystavení domu jako exponátu a víceúrovňovost expozice. Audiovizuální instalace v místnostech 1 a 4 představuje osobnost Jana Husa a proces vedoucí k jeho upálení a poskytuje základní informace. Toto jádro doplňují souvislosti prezentované prostřednictvím dokumentů uspořádaných podle časové osy v místnostech 2,3,5 a 6. Místnosti fungují jako jako studovny - informace návštěvník aktivně objevuje. Základní scénář expozice je doplněn o dětský okruh a dům samotný (dobové stavební materiály, postupy, upozornění na  zajímavé momenty a jejich vysvětlení).

Principy navrhovaného řešení

Úvod
Husův dům v Kostnici je v současnosti poznamenána stigmatem rekonstrukce z 80. let. Expozice používá dům poněkud neohrabaným způsobem, většina exponátů je prostě rozvěšena na zdech. Místnosti jsou  vyzdobeny skleněnými plastikami z doby rekonstrukce, některé podlahy jsou pokryty lesklou dlažbou, která připomíná spíše sanitární místnost než historicky hodnotnou budovu atd. První dojem ze současného charakteru výstavních prostor je “přeplněnost”.

Cítíme potřebu se vyjádřit také ke vstupním prostorám domu, neboť v současnosti v návštěvníkovi probouzí spíše odrazující dojem člověka, který omylem vstoupil někam, kde není vítán.

Konkrétní aplikaci principů očišťování a víceúrovňovosti popíšeme na konkrétních příkladech jednotlivých místností.

Husův dům v Kostnici, jak patrno z názvu, cítíme jako obydlí. Expozici, především ve studovnách, navrhujeme v domáckém charakteru, který odpovídá velikosti a pocitu místností domu. Expozice je řešena prací s nábytkem, na stěny tu a tam pověsíme „obraz“.

Respektujeme navržený scénář, řazený dle časové osy. Vyzdvihujeme osobnost mistra Jana Husa a akt jeho prohlášení za kacíře. Těmto dvěma momentům věnujeme samostatné místnosti vizuálně ztvárněné. Oproti scénáři věnujeme událostem po mistrově smrti stejnou váhu jako událostem před ní. Ze scénáře vypouštíme momenty, kde se pracuje s doslovnou interpretací událostí či míst (Husova cela). Moment věznění raději interpretujeme skrze audiovizuální zážitek v místnosti 4.

Vstup
V této části domu se chováme jako v klasickém výstavním prostorům. Vstup očišťujeme od všech zbytečností, a pod schody přidáváme trojjazičnou čítárnu s kavárnou. Pult pokladny slouží zároveň jako pult kavárny, takže vstup obsluhuje pouze 1 člověk. Zásadnějším zásahem do vstupního prostoru je změna povrchu podlahy. Dlažba je odstraněna a nahrazena leštěnou betonovou stěrkou.

Místnost 1
Stěžejní bod celé expozice, poutač, “eyecatcher”. Silný vizuální vjem je vytvořený projekcí mapovanou na hrázděné stěny, konstrukce je v projekci vymaskována. Jednotlivá pole v hrázděné konstrukci jsou jednotlivé segmenty projekce. Promítány jsou Husovy portréty a návštěvník je konfrontován s jejich vizuální proměnou v průběhu historických období. Je otevřena otázka interpretace Husovy podoby a výkladu jeho učení různými skupinami v různých dobách. Plný význam této informace ovšem návštěvníkovi dojde až při opouštění expozice přes stejný prostor. Jednotlivé portréty jsou doplněny krátkými hesly a důležitými daty. Jedno z hesel je i citát zmiňovaný v zadávacím libretu. Z místnosti 4 (z chodby) slyšíme latinskou disputaci, přiznanými dveřmi můžeme nahlédnout vstoupit však nikoli.

První místnost je (spolu s místností 4) tzv. “pasivní” složkou expozice, kde jsou informace návštěvníkovi předávány přímou a jednoduchou formou. Tato místnost slouží k získaní velmi rychlého přehledu o zásadních momentech v Husově životě, době ve které žil a jeho vlivu na následující historické události. Tento povrchní přehled slouží především ke zopakování znalostí, které již návštěvník při příchodu má a k nabuzení chuti zkoumat “serióznější” exponáty a prameny v následujících místnostech. V místnostech s “pasivní” složkou expozice informace interpretujeme, v aktivních interpretaci necháváme na návštěvníkovi.

Jediným “hmotným” exponátem v této místnosti je busta mistra Jana Husa od K. Lidického.

Návštěvník by se v této místnosti při vstupu neměl zdržet déle než 5 minut.

Místnost 2
Zde se návštěvník poprvé dostane do kontaktu s konceptem studovny. Po návštěvníkovi je nyní požadován “aktivní” přístup, musí se informacemi samostatně probírat, studovat.

Vzhledem k povaze většiny exponátů (texty, historické otisky, mapy, drobné předměty) a k jejich množství jsou
informace návštěvníkovi předkládány ve vrstvách, od základních rychle vstřebatelných až po vědecké, které je možné déle zkoumat.

Tohoto je dosaženo pomocí studijních stolů, které v kombninaci různých médií tuto vrtevnatost nabízejí. Například základní myšlenky Husova učení jsou shrnuty v krátké videoprojekci na monitoru, podrobnější problematika jednotlivých aspektů je naznačena v polepovém textu přímo na stole a kopie historických dokumentů s vysvětlujícím komentářem na vysouvací desce uvnitř stolu. Stoly jsou navrženy na míru různým místnostem s různou problematikou, základní tvarosloví však zůstává společné. Jedná se o masivní lakovanou desku na subtilních kovových nohách. Do stolu jsou zabudovány vitríny, obrazovky, šuplíky, sluchátka... dle konkrétního obsahu. Stoly díky rozměrové modulaci umožňují doplňování či drobné úpravy expozice. Stoly jsou navrženy v řádu časové osy, která je zobrazena na jeho čele. Stoly jsou dále organizovány dle hlavních témat ve směru hodinových ručiček. Tak jako v každé studovně, i v té naší je umožněno sezení.

Studijní stůl je vždy umístěn do středu místnosti tak, aby stěny zůstaly volné. To umožňuje vyniknout detailům historické stavby.

Témata zpracovaná v místnosti 2 jsou Husovo rodiště, působení na Univerzitě, Působení v Betlémské kapli, Husovo učení. Na stěně je pouze 1 velkoformátová mapa s vyznačením evropských univerzit v Husově době, zbytek exponátů je integrován do studijního stolu

Místnost 3
Studovna podobného charakteru jako předchozí místnost. Témata zde zpracovaná jsou Proces proti Husovi, Cesta do Kostnice, Hus v Kostnici a Koncil.

Jediným objektem na stěně je mapa Evropy s vyznačením Husovy cesty do Kostnice a místa konání náboženskýc koncilů.

Dlažba na podlaze nahrazena leštěnou betonovou stěrkou.

Místnost 4
Intermezzo. Zlom, který ve vyprávěném příběhu představuje Husova smrt “prožije” i návštěvník. Odpočinek od studovny. Abstraktní instalace s projekcí a směrovými reproduktory.

Místnost osvětlují pouze 2 projekce na kterých jsou dvoje mluvící ústa. Jedna patří církevnímu soudci, v latinském jazyce obviňují Husa a čtou rozsudek. Druhá patří Husovi, slyšíme kázání a obhajobu vlastních myšlenek v češtině. V určitou chvíli přeruší slova hučení - vyabstrahovaný zvuk plamenů.

Návštěvník má pocit úzkosti, stísněnosti. V druhé místnosti z “pasivní” složky expozice si odpočine od studoven a je konfrontován pouze se svými pocity.
Dlažba na podlaze nahrazena leštěnou betonovou stěrkou.

Místnost 5 a 6
Studovna zpracovávající Husův “druhý život” - Husův odkaz, Husova tradice, Husova ikonografie. Principy studovny jsou v obou místnostech dodrženy. V poslední místnosti je pouze multimediální konzole ITC multitouch screen.

Dětský okruh
Hra ve světě pod stolem. Pod každým stolem kreslící úkol pro děti. Stejná témata, maximálně zjednodušená. Kdo zodpoví všechny úkoly, dostane na pokladně odznak.

Dům jako exponát
Dům samotný představujeme jako prvek expozice. Zcela ho očišťujeme od balastu, jediným moderním prvkem zůstávají výstavní stoly a samotné exponáty. V každé místnosti je reflektorem vyznačeno místo či detail (tesařský spoj, trám, ostění, atd,) s doprovodným komentářem. V uliční fasádě domu počítáme s instalací praporu, který upozorní na výjimečnost objektu.

---

Hodnocení poroty: Porota tento návrh velmi ocenila jako celistvý a stylově přesvědčivý, s vysokou kvalitou zpracování. Bohužel jeho řešení počítá s realizací čtyř studijních místností a jen jediné místnosti vstupní a shromažďovací. To neodpovídá potřebám zadavatele. Návrh se jeví spíše jako velmi zdařilé řešení doprovodných místností již fungují expozice určených samostatnému studiu motivovaných návštěvníků, případně i studentské veřejnosti.

Minoritní votum členů poroty: Zuzana Brychtová a Petr Janda litují, že se jim nepodařilo přesvědčit většinu poroty k tomu, aby návrh číslo 10 byl oceněn nebo alespoň finančně ohodnocen, neboť si to podle jejich názoru zasloužil pro svou vysokou kvalitu zpracování a celkově zodpovědný a koncepční přístup. Návrh jako jediný v soutěži přišel se silným a svým způsobem radikálním (a tím pro část poroty kontroverzním) konceptem, který hledá adekvátní podobu metody komunikující s návštěvníky expozice zadaného typu.
V souvislosti s uvedeným bychom jako porotci rádi vyjádřili doporučení vypisovateli soutěže - řešit realizaci včetně vstupních prostor v přízemí budovy a to alespoň formou zpracování dokumentace s následnou realizací v další fázi, dle možnosti čerpání finančních prostředků. Nezapojení tohoto kontaktního prostoru do soutěžního objemu považueme za mírně řečeno nešikovné, pro přijetí expozice zásadní. Tento názor byl sdělen vypisovateli jak před samotným vypsáním soutěže, tak i v závěru jejího hodnocení.