V budoucím Památníku ticha vznikla galerie výtvarného umění

Praha - Připravovaný Památník ticha na nádraží v Praze Bubnech, kde čekaly na transport smrti tisíce pražských Židů, ke svým aktivitám přidal galerii. Ode dneška jsou v ní instalována díla několika umělců, která budou záměrně vystavena vlivům okolí a 3. října oficiálně zahájí provoz galerie Vrstvy paměti. Památník ticha se připravuje několik let, náklady na vybudování místa, jež by mělo bojovat proti zapomínání na lidské krutosti, odhadují organizátoři na 125 milionů korun. Budoucí podobu památníku představí v holešovické The Chemistry Gallery 16. října na den výročí prvního židovského transportu z Prahy. ČTK to dnes řekl ředitel sdružení Památník Šoa Pavel Štingl.

Organizátoři oslovili 15 architektonických studií, porota vybrala studio ARN Jiřího Krejčíka. Loni Štingl uváděl, že nádraží se přestaví podle projektu kanceláře Romana Kouckého a že by se mělo začít stavět už letos. Samotné stavební práce mají ze zmíněné sumy vzít asi 70 milionů.

"Na začátku jsme měli smlouvu na to, že si objekt půjčíme a jednou, za 50 let, ho vrátíme. Tudíž jsme si nemohli dovolit zadat nic jiného než víceméně očištění budovy, a to jsme si dovolili zadat bez soutěže. Na to jsme také dostali územní rozhodnutí a stavební povolení," řekl dnes Štingl.

"Mezitím se změnilo mnoho věcí, nádraží už nemají České dráhy, ale Správa železniční a dopravní cesty, tedy majitel, jemuž patří pozemky kolem," popisuje vývoj projektu. Z místa měly zmizet koleje a památník si chtěl nechat jen jejich torzo. "Kolejiště tu je do nedohledna, protože zatím ještě není zadána studie územního rozvoje...Začali jsme jednat se SŽDC, abychom mohli expandovat na druhou stranu, před nádraží, a abychom k budově mohli už přistupovat nikoli jako k nádraží, ale ke kulturnímu zařízení, které má jiný význam," řekl Štingl.

Základ nádraží jako místo paměti, které bude samo o sobě exponátem, ale bude zachováno. Památník ticha vzniká především proto, že podle jeho iniciátorů je Praha jedním z mála evropských hlavních měst, které ve veřejném prostoru nepřipomíná památku obětí holokaustu.

Protože jde v případě nádraží o státní majetek, bude pravděpodobně největší tíha financování na státu. Štingl jedná s ministerstvem kultury, příslušná položka je podle něj plánována do ministerského rozpočtu na rok 2018. Část peněz by mohl dát magistrát, Praha 7 letos slíbila milion korun a iniciovala pojmenování ulice poblíž nádraží Bubny po siru Nicholasu Wintonovi, zachránci židovských dětí. Před dvěma lety byla před nádražím vztyčena plastika Aleše Veselého jako základní kámen stavby. Jmenuje se Brána nenávratna a má podobu žebříku z kolejí směřujícího k nebi.