Pavla Melková: Architektura reciprocity - přednáška na FUA TUL

Neptejme se, jaká architektura je, ale především, co způsobuje. Každá nová architektura vstupující do stávajícího prostředí do něj něco přináší a zároveň si bere. Nikdy není nevinná. Většinou něčeho ubyde, cosi zmizí, promění se. Zmenší se či ztratí volný prostor, průchod, paměť, sluneční světlo, příroda, vzduch, výhled, ticho. Stejně anebo více hodnot ale také může přibýt. Architektura reciprocity sleduje skutečnost primárně přes vztahy, namísto soustředění se na objekty a poukazuje tak na význam vztahů obecně. Vychází z předpokladu, že druhy vazeb, kterých je architektura účastná a které vytváří, jsou založeny na stejných či podobných principech, jako vztahy mezi lidmi či uvnitř přírody.
Jednotlivé typy vztahů reciprocity - respektu, sounáležitosti, komunikace, inspirace, empatie, zodpovědnosti, radosti, paměti, lásky, úspornosti, velkorysosti, pravdy, podpory, otevřenosti, poetičnosti, propojení, vyváženosti a vzdělávání - jsou představeny skrze příklady v životě lidí i společnosti, v různých vědeckých či uměleckých oborech a nakonec také v architektuře samotné. Tyto asociace připomínají, že náš svět je nedílně propojený, že chování člověka určují podobné principy, které existují v přírodě a také že uvažování jakéhokoliv specializovaného oboru lidské činnosti se dnes musí odkazovat jednak k vědomí o celku a jednak k maximálnímu propojení s dalšími disciplínami, v zájmu celku i obohacení sebe sama.

Kdo je Pavla Melková?
Středobodem mé práce je navrhování a realizování architektonických objektů.
Tvorbou architektury jsou pro mne ale zároveň také všechny ostatní činnosti, které ovlivňují podobu hmotného (a někdy i nehmotného) prostředí lidské existence. Patří mezi ně nejen navrhování a stavění objektů, či plánování města, ale stejně tak například učení studentů, přednášení, debatování, účast na veřejné správě města, vystavování, tvorba výtvarného umění, psaní knih a dokonce i poezie. Všechny se navzájem ovlivňují a společně míří - různými cestami - k jednomu cíli. A tím je vytváření kvalitního prostředí, obohacujícího naše životy.
Součástí je hledání odpovědí na otázky: Jaký vliv má prostor okolo nás (tedy i architektura) na život člověka a společnosti?
Jak ho vnímáme a prožíváme? Jaké je naše místo v něm? Jakým jazykem s námi mluví a jak ho dokážeme číst? Jaký jazyk architektury používat jako její tvůrci, aby jí lidé rozuměli? Jak může architektura zlepšit lidský život? Jakou roli může hrát v dnešní společnosti?
Jak může pomoci řešit její problémy? Jak vytvářet prostředí, ve kterém se bude dobře žít?