Dante (Božská komedie)
Zanechte nadějí, kdo vstupujete.
Praktické aplikace druhého zákona Chisholmova:
Když se ti zdá, že se situace začíná zlepšovat, tak jsi jen něco přehlédl.
Už jsem tady nedávno napsal o jevu, kdy se zdá, že zlo a dobro zůstává na světě v podivné rovnováze – tedy alespoň v Praze určitě. Ještě nestihli zbourat Aulického Transgas, už se projektuje podobný dezurbanismus Petra Franty hned přes ulici… Jenom zbourali na Florenci Koukolíkovu otlemenou centrálu Rudého práva, už naproti chystají podobně bezduché monstrum. Ještě nestihli zbourat Havlíčkovu mezinárodní ústřednu, už na jejím místě plánují TOHLE!
… U vědomí dotyčné zákonitosti mám strach, že někdo začne bourat hotel Don Giovanni.
Protoze nahrazka hotelu DG jiz nekolik let stoji opodal (mnou zvany „Pahejl“) Vas strach je naprosto zbytecny. Jak jsme to zpivali: „...co uz se stalo, stalo se..“. A ten Don Giovanni stale krasli nejen sve okoli ale i vzdalene pohledy, jako treba z vlaku, z Vrsovic na venkov.
Stavby se mně docela líbí. V jejich bezprostředním okolí je ale řada nedořešených otázek – pokračování Olšanské, vyřešení Nová funkce Nákladového nádraží, co s dosud nevyužitým prostorami v okolí Nákladového nádraží, dopravní zátěž Želivského ulice. K tomuto by se měl jednoznačně (a závazně) vyjádřit Hlavní architekt. Mám pocit, že strká hlavu do písku.
Mimochodem na bezprostředně sousedící budovu (Garden Towers, panebože to je název!) by měla vyhlášena památková péče – je totiž dokonalou ilustrací jednak bezohledné sebestřednosti developerů, kteří neberou ohled na okolí stavby a impotence městských architektů, resp. stavebních úřadů.
Pane doktore, vy mě děsíte! Když jsem zjistil, co má vzniknout na té Olšanské, tak bylo hned jasné, které zlo se převtělilo do příslušného projektu. Tam není mýlky.
Ovšem u Lampova „Pahejlu“ jsem se zprvu domníval, že je odpustkem, jehož koupí jsme zaplatili Poslu světla za to, že jsme směli zbořit ten Transgas! Nicméně pokud by to bylo, jak říkáte Vy, tak by tím výkupným za budovu Transgasu nemohl být „Pahejl“ ale Frantův návrh přestropení Hlavního nádraží.
Jestli je ovšem platná moje metafyzická teorie zachování zla, která praví, že: „Situace se nemůže zlepšit – zlo se jenom přestěhuje o blok dál!“, vzniká tím přeci jen jistá, nadějeplná vyhlídka, že snad výměnou za „Pahejl“ nakonec zboří toho Giovanniho.
Zatím nám tu totiž v té stechiometrické rovnici pořád jedno zlo přebývá. … Tady v tom grafikonu reinkarnace zla vidím zpoždění.
Jsem zcela zmaten, jestlize dnes tento navrh predstavuje spicku „dalších 97 architektů ze třiceti zemí světa“ ! Obzvlaste v porovnani se stavajici architekturou, v tom miste.
Ta byla vytvorena ve sve dobe vynikajici tvurci skupinou Cubra, Hrubého a Pokorného (projekt z roku 1969, postaveno 1972-79). I kdyz jeji vez muze v prazske kotline pripadat trochu cizorode, pripominajice tak trochu Torre Velasca v Milanu (kteraz to ovsem vychazi z mistni severoitalske tradice) tak prazske panorama, pohledem z Hradu, zase tolik nerusi.
To zde predvadene „trojvezi“ pripomina tak trochu Bertranda Goldberga dvouvezi Chicaga Marina City (1963-67) ale mne znepokojuje to, ze tohoto navrhu celkova vyska se zatim cudne neudava. Pri pudu vetsiny develotru, stoupat vyse a vyse ke hvezdam, by mohl jeste dociliti vysky sve chicagske babicky. To by pak jiz toto „trojvezi“ bylo i zdatnym souperem nedalekeho „trojpyje“, v obrazu Prahy.
Z hlediska tvorby mestskeho prostoru je pak na tomto navrhu znepokojuci naproste popreni narozi ulic Zelivskeho a Olsanske. Samouk LC se podobne, ve sve utopii „Ville Radieuse“ (1924) snazil rozbit slozeni mestskeho prostoru, ale s daleko lepsim vkusem. Zde tyto tri veze bezvladne „plovou“ v mori zelene, snad spolehajici se na bezne pravidlo: „Cim vice zeli, tim lepe“, pripominajici nazor (pry) F. L. Wrighta: „Doktori mohou zakopat sve omyly. Architektum zbyva jen pokryti pomoci ivy (psim vinem)“.
... na "Marina City" jsem si přesně vzpomněl! Akorát se smutným postesknutím, že kultivovanosti Goldbergova dvojvěží se svou papundeklovou estetikou a kontextuálním zasazením tenhle výtvor ani nepřibližuje...
Návrh Metropolitního plánu pro místo uvádí výškovou regulaci 6. To oni vyřeší jakým způsobem? Bude zde skupina architektů (kmánů), pro které to platí, a skupina prominentů, pro které to neplatí?
... to už je jen takový malý "adminstrativní zádrhel", který se jistě vyřeší ke spokojenosti všech zúčastněných. Bohužel, ti nezúčastnění na to budou muset příštích 70 let čumět. Mně na tom zaráží spíš to, že vůbec někoho napadne něco takového tam navrhnout. Jako by dostatečným varováním nebyl už ten "Central Park" naproti.
Na prezentaci na gremiální radě Ipru se Kunovský od Central Parku distancoval, že to není povedený projekt. Na dotaz, kdo tam u něj bude bydlet, že rodiny s dětmi nebo důchodci to pravděpodobně nebudou, odpověděl, že zahraniční pracovníci. Já si to překládám, že to bude Airbnb, neboli hotel. Dostupné bydlení, které by bránilo útěku lidí z města, to nebude.
Nic moc bych v tom nehledal, Jiřičná, respektive jméno "Jiřičná" je tam z marketingových důvodů, bude se to lépe prodávat. A ty věže tam jsou proto, že se dají do poslední chvíle variabilně zvyšovat, oproti blokové zástavbě, a tedy definitivní počet m2 čisté bytové plochy bude záviset jen na tom, kolik pater Central Group dokáže do kolaudace prosadit. A že je to z hlediska urbanismu a přínosu pro tu lokalitu, architektonický výkal? Tomu by měla zabránit státní správa.
... Je jasné, že Kunovský žádný "sociální program" nehodlá nabízet. To bych fakt nečekal. Ale drahé by to mohlo být, i kdyby šlo o domovní blok. A že si Jiřičnou budou platit jenom do obdržení ÚeRka, to je taky očekávatelné. Na zbytek se najme Doležal s Malínským nebo Loxie, kteří to už "protáhnou" stavebkem.
Jsme nepoučitelní. Po výškové devastaci Pankráce si necháme pokazit i žižkovskou lokalitu. A stačí tak málo: projekt se zaštítí známým a jakoby nezpochybnitelným jménem a ještě se přidá trocha nezbytné ekologie (70 procent z pozemku bude tvořit park pro veřejnost).
Celý pražský horizont se nenávratně proměňuje a historická Praha se v něm ztrácí. A zdá se, že si to nikdo neuvědomuje. Zde byl přirozenou dominantou vrch Vítkov s Národním památníkem a oblé zalesněné partie Parukářky a Olšanských hřbitovů - město dokonale obklopené zelení. Parukářku zastínily bytové věže tzv. Central parku, Olšany zakryl monolitický blok pěti věží Residence Garden Towers (i zde se pracuje s pojmy park a nyní k nim přibude ještě trojice daleko vyšších staveb připomínající hotely někde v Palm Beach. Přínos pro developera bude maximální, přínos pro Pražany žádný a poškození městského panoramatu katastrofální a definitivní.
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Zanechte nadějí, kdo vstupujete.
Praktické aplikace druhého zákona Chisholmova:
Když se ti zdá, že se situace začíná zlepšovat, tak jsi jen něco přehlédl.
Už jsem tady nedávno napsal o jevu, kdy se zdá, že zlo a dobro zůstává na světě v podivné rovnováze – tedy alespoň v Praze určitě. Ještě nestihli zbourat Aulického Transgas, už se projektuje podobný dezurbanismus Petra Franty hned přes ulici… Jenom zbourali na Florenci Koukolíkovu otlemenou centrálu Rudého práva, už naproti chystají podobně bezduché monstrum. Ještě nestihli zbourat Havlíčkovu mezinárodní ústřednu, už na jejím místě plánují TOHLE!
… U vědomí dotyčné zákonitosti mám strach, že někdo začne bourat hotel Don Giovanni.
(7:- P)
Proboha, proč?
Mimochodem na bezprostředně sousedící budovu (Garden Towers, panebože to je název!) by měla vyhlášena památková péče – je totiž dokonalou ilustrací jednak bezohledné sebestřednosti developerů, kteří neberou ohled na okolí stavby a impotence městských architektů, resp. stavebních úřadů.
Ovšem u Lampova „Pahejlu“ jsem se zprvu domníval, že je odpustkem, jehož koupí jsme zaplatili Poslu světla za to, že jsme směli zbořit ten Transgas! Nicméně pokud by to bylo, jak říkáte Vy, tak by tím výkupným za budovu Transgasu nemohl být „Pahejl“ ale Frantův návrh přestropení Hlavního nádraží.
Jestli je ovšem platná moje metafyzická teorie zachování zla, která praví, že: „Situace se nemůže zlepšit – zlo se jenom přestěhuje o blok dál!“, vzniká tím přeci jen jistá, nadějeplná vyhlídka, že snad výměnou za „Pahejl“ nakonec zboří toho Giovanniho.
Zatím nám tu totiž v té stechiometrické rovnici pořád jedno zlo přebývá. … Tady v tom grafikonu reinkarnace zla vidím zpoždění.
Ta byla vytvorena ve sve dobe vynikajici tvurci skupinou Cubra, Hrubého a Pokorného (projekt z roku 1969, postaveno 1972-79). I kdyz jeji vez muze v prazske kotline pripadat trochu cizorode, pripominajice tak trochu Torre Velasca v Milanu (kteraz to ovsem vychazi z mistni severoitalske tradice) tak prazske panorama, pohledem z Hradu, zase tolik nerusi.
To zde predvadene „trojvezi“ pripomina tak trochu Bertranda Goldberga dvouvezi Chicaga Marina City (1963-67) ale mne znepokojuje to, ze tohoto navrhu celkova vyska se zatim cudne neudava. Pri pudu vetsiny develotru, stoupat vyse a vyse ke hvezdam, by mohl jeste dociliti vysky sve chicagske babicky. To by pak jiz toto „trojvezi“ bylo i zdatnym souperem nedalekeho „trojpyje“, v obrazu Prahy.
Z hlediska tvorby mestskeho prostoru je pak na tomto navrhu znepokojuci naproste popreni narozi ulic Zelivskeho a Olsanske. Samouk LC se podobne, ve sve utopii „Ville Radieuse“ (1924) snazil rozbit slozeni mestskeho prostoru, ale s daleko lepsim vkusem. Zde tyto tri veze bezvladne „plovou“ v mori zelene, snad spolehajici se na bezne pravidlo: „Cim vice zeli, tim lepe“, pripominajici nazor (pry) F. L. Wrighta: „Doktori mohou zakopat sve omyly. Architektum zbyva jen pokryti pomoci ivy (psim vinem)“.
https://beau.wgz.cz/rubriky/urbanismus/mrakodrap-spasi-nas
Celý pražský horizont se nenávratně proměňuje a historická Praha se v něm ztrácí. A zdá se, že si to nikdo neuvědomuje. Zde byl přirozenou dominantou vrch Vítkov s Národním památníkem a oblé zalesněné partie Parukářky a Olšanských hřbitovů - město dokonale obklopené zelení. Parukářku zastínily bytové věže tzv. Central parku, Olšany zakryl monolitický blok pěti věží Residence Garden Towers (i zde se pracuje s pojmy park