Nová výstava na zámku v Kroměříži sleduje proměny zpodobnění lidského těla

Kroměříž – Nová výstava na Arcibiskupském zámku v Kroměříži sleduje proměny zpodobnění lidského těla od antiky až po současnost. Návštěvníci to uvidí prostřednictvím výtvarných děl ze sbírky Patrika Šimona. Výstava pojmenovaná Figura Contemplativa začala dnes, potrvá do 6. září, sdělil ČTK za organizátory z Muzea umění Olomouc jeho mluvčí Tomáš Kasal.

Lidská postava patří k nejstarším a zároveň nejtrvalejším tématům výtvarného umění. „Proměny zobrazování lidské figury zároveň odrážejí hlubší proměny evropského myšlení. V některých obdobích byla postava chápána především jako výraz řádu, harmonie a ideálu, jindy se stávala nositelkou náboženského sdělení nebo morálního poučení. V novověku se prosadilo pojetí člověka jako jedinečné individuality s vlastním vnitřním světem,“ řekl kurátor výstavy Miroslav Kindl.

Dějiny figurálního zobrazení jsou podle něj zároveň dějinami proměn obrazu člověka v evropské kultuře. "Je to cesta od symbolického a ustáleného zobrazování k hlubšímu zájmu o skutečnost, od ideálu k individualitě a od jednotného pojetí těla k jeho mnohosti v umění moderní a současné doby," doplnil kurátor.

Součástí výstavy je digitální audio průvodce dostupný ve 12 jazycích. Návštěvníci si díky němu budou moci zvolit mezi kurátorským výběrem, případně využít speciálně připravenou dětskou prohlídku.

Na zámku si lze prohlédnout také výstavu pojmenovanou Theatrum Italiae. Prostřednictvím grafiky z arcibiskupských sbírek zachycuje proměny italské architektury v době kulturního a politického rozkvětu měst jako jsou Řím, Florencie nebo Benátky v 17. a 18. století. V raném novověku patřila Itálie k nejvýznamnějším kulturním centrům Evropy. Bylo tam možné obdivovat antické památky, vrcholná díla renesančního a barokního umění i sledovat proměny soudobé architektury.

Významnou roli při utváření představy o Itálii přitom hrála právě grafika. "Veduty, pohledy do městských ulic, náměstí i na jednotlivé stavby byly vydávány nejen jako samostatné listy, ale doprovázely také cestopisy, itineráře a atlasy, které čtenářům umožňovaly symbolicky (virtuálně) putovat po Evropě. Navíc byly tyto grafiky oblíbeným suvenýrem, připomínkou navštívených míst a současně šířily obraz Itálie jako centra evropské kultury," uvedla kurátorka výstavy Helena Zápalková.

Mezi vystavenými exponáty nechybí ukázky velkoryse koncipovaného atlasu italských měst od amsterdamského nakladatele Joana Blaeua, pohledy na barokní Řím od Giovanniho Battisty Faldy ani reprezentativní soubor velkoformátových vedut Florencie vytvořených podle kreseb Giuseppe Zocchiho. Výstava potrvá do 28. září.