V Jemnici na Třebíčsku pokračuje restaurování interiéru šlechtického mauzolea
Jemnice – Jemnice na Třebíčsku pokračuje v opravě interiéru neoklasicistní hrobky rodu Pallavicini. Letošní práce vyjdou asi na tři miliony korun. K úplnému dokončení opravy unikátního mauzolea chybí dokončit okolí oltáře a opravit mramorové sarkofágy, kde se počítá s náklady okolo dvou milionů korun. Po opravě bude hrobka vzdálená asi 3,5 kilometru od města přístupná turistům, řekl ČTK starosta města Pavel Nevrkla (ODS).
"Určitě bychom mohli hrobku zařadit mezi naše další památky. Přístupná by byla třeba ne každý den a ne celý den, ale byly by to za den třeba dvě tři prohlídky. Ten, kdo provází na zámku nebo v kostele u svatého Víta, by přejel sem a zájemci by si to mohli projít, protože je škoda to neukazovat," řekl Nevrkla.
Podle restaurátora Daniela Chadima, který na obnově památky pracuje, je jemnická hrobka unikátní a v Čechách nemá srovnání. Podíleli se na ní stavební odborníci, kteří předtím působili na vídeňském císařském dvoře. Stavba je zajímavá svým výtvarným pojetím, použitím obrovských bloků vápenců v exteriéru nebo konstrukcí kupole, která není zděná, ale tvoří ji nýtovaná železná konstrukce. Kovová konstrukce potažená sádrou nahrazuje i běžně zděnou korunní římsu.
Hrobka navržená vídeňskými architekty Ottou Hoferem a Wilhelmem Zechem už má opravenou střechu a venkovní plášť. Práce na interiéru začaly loni čištěním a revizí poškozených vrstev. Stavba dlouho chátrala. Zkázu urychlili zloději drahých kovů, kteří poničili střechu, takže do stavby zatékalo, což poškodilo celou vnitřní výzdobu, řekl Chadim.
V soklové části bylo nutné nanést odsolovací omítky, které později nahradí omítky nové. Omítky je nutné doplnit i na stěnách a klenbách stavby, která má půdorys rovnoramenného kříže a centrální kupoli. Interiér má sádrové profilace a štukovou dekorativní výzdobu. Nejzachovalejší uvnitř hrobky byly reliéfy evangelistů ze zářivě bílého alabastru. Naopak zdevastované jsou mramorové sarkofágy, kterých je v hrobce sedm. Těla už v nich nejsou, po roce 1991 byla z poničených a vykradených sarkofágů předána potomkům rodiny do Maďarska. Nedotčená zůstala podle památkářů pouze podzemní hrobka Gabriely Pallavicini, kterou do země pochovali ve 40. letech minulého století, když se ukázalo, že její tělo není dostatečně nabalzamované, aby mohlo ležet v rakvi a sarkofágu. Rozbité mramorové obaly rakví se podle Chadima podaří znovu sestavit, jeden větší chybějící díl se podařilo najít na zámku.
Hrobka byla dokončena v roce 1902, postupně do ní bylo uloženo osm příslušníků rodiny včetně markraběte Karla Pallavicini. Zemřel ve 23 letech v roce 1900. Jeho smrt byla impulzem pro stavbu hrobky.
Obnova objektu začala v roce 2020 opravou střechy. Od té doby už stála přes 15 milionů korun. Práce finančně podporuje i Kraj Vysočina, letos na ně přispěl 400.000 korunami.
"Určitě bychom mohli hrobku zařadit mezi naše další památky. Přístupná by byla třeba ne každý den a ne celý den, ale byly by to za den třeba dvě tři prohlídky. Ten, kdo provází na zámku nebo v kostele u svatého Víta, by přejel sem a zájemci by si to mohli projít, protože je škoda to neukazovat," řekl Nevrkla.
Podle restaurátora Daniela Chadima, který na obnově památky pracuje, je jemnická hrobka unikátní a v Čechách nemá srovnání. Podíleli se na ní stavební odborníci, kteří předtím působili na vídeňském císařském dvoře. Stavba je zajímavá svým výtvarným pojetím, použitím obrovských bloků vápenců v exteriéru nebo konstrukcí kupole, která není zděná, ale tvoří ji nýtovaná železná konstrukce. Kovová konstrukce potažená sádrou nahrazuje i běžně zděnou korunní římsu.
Hrobka navržená vídeňskými architekty Ottou Hoferem a Wilhelmem Zechem už má opravenou střechu a venkovní plášť. Práce na interiéru začaly loni čištěním a revizí poškozených vrstev. Stavba dlouho chátrala. Zkázu urychlili zloději drahých kovů, kteří poničili střechu, takže do stavby zatékalo, což poškodilo celou vnitřní výzdobu, řekl Chadim.
V soklové části bylo nutné nanést odsolovací omítky, které později nahradí omítky nové. Omítky je nutné doplnit i na stěnách a klenbách stavby, která má půdorys rovnoramenného kříže a centrální kupoli. Interiér má sádrové profilace a štukovou dekorativní výzdobu. Nejzachovalejší uvnitř hrobky byly reliéfy evangelistů ze zářivě bílého alabastru. Naopak zdevastované jsou mramorové sarkofágy, kterých je v hrobce sedm. Těla už v nich nejsou, po roce 1991 byla z poničených a vykradených sarkofágů předána potomkům rodiny do Maďarska. Nedotčená zůstala podle památkářů pouze podzemní hrobka Gabriely Pallavicini, kterou do země pochovali ve 40. letech minulého století, když se ukázalo, že její tělo není dostatečně nabalzamované, aby mohlo ležet v rakvi a sarkofágu. Rozbité mramorové obaly rakví se podle Chadima podaří znovu sestavit, jeden větší chybějící díl se podařilo najít na zámku.
Hrobka byla dokončena v roce 1902, postupně do ní bylo uloženo osm příslušníků rodiny včetně markraběte Karla Pallavicini. Zemřel ve 23 letech v roce 1900. Jeho smrt byla impulzem pro stavbu hrobky.
Obnova objektu začala v roce 2020 opravou střechy. Od té doby už stála přes 15 milionů korun. Práce finančně podporuje i Kraj Vysočina, letos na ně přispěl 400.000 korunami.
0 komentářů
přidat komentář
