Ukrajinský pavilon na benátském bienále je výrazem vzdoru proti Rusku

Benátky - Instalace ukrajinského umělce Pavla Makova na letošním benátském bienále se stala i aktem vzdoru vůči ruským útokům, které v posledních dnech stále intenzivněji míří i na Makovův domovský Charkov. Podle výtvarníka, který se narodil v Rusku, ale považuje se za Ukrajince, Rusové nechtějí jen obsadit jeho vlast, ale doslova vymazat i celou ukrajinskou kulturu. Napsala o tom agentura AP.

"Válka na Ukrajině není jen etnický konflikt. Je to srážka kultur. Oni chtějí ničit, bourat a vymazat celou ukrajinskou kulturu proto, aby Ukrajina přestala existovat," domnívá se 63letý Makov.

Jeden z nejvýznamnějších žijících ukrajinských umělců se na bienále vypravil 2. března autem, do kterého vměstnal manželku, dvě rodinné přítelkyně a svou 92letou matku. Když opouštěli Charkov, létaly jim nad hlavami rakety.

Už tou dobou bylo centrum historického města, které bylo za sovětských dob ukrajinskou metropolí a je známé konstruktivistickou architekturou z 20. a 30. let 20. století, z velké části zničené. Makov na místě nechal dospělého syna a dceru, kteří pracují jako dobrovolníci a pomáhají obklíčeným lidem - a také obrovský soubor svých děl.

"Vůbec jsem nezvažoval, že bych s sebou vzal svoje věci, protože pro ně prostě nebylo místo," řekl. "Navíc - odjížděli jsme z krytu, ne z bytu nebo z ateliéru."

Makovova umělecká díla už jsou teď v bezpečí na západě Ukrajiny. To, které vystavuje v benátském pavilonu, z Ukrajiny vyvezla jedna z kurátorek - Marija Lanková. Další z kurátorek Lizaveta Germanová, uprchla i s novorozeným synem, který se narodil ve Lvově během přestávky mezi sirénami. Teď je mu měsíc a klidně se kojí za zvuku padající vody, která je součástí ukrajinské instalace.

Sochařské dílo Pavla Makova s názvem The Fountain of Exhaustion. Acqua Alta (Fontána vyčerpání. Velká voda) je 3,5 metru vysoká pyramidovitá fontána, kterou tvoří trychtýře umístěné na betonové zdi ve zbrojnici Arsenale. Diváci si ji budou moci prohlédnout od soboty, kdy 59. ročník bienále začíná.

Při tvorbě se Makov podle svých slov inspiroval nedostatkem vitality, kterou pociťoval, když Ukrajina získala v raných devadesátých letech nezávislost a když pak po roce 2000 cestoval po Evropě. "Cítil jsem nedostatek odhodlání bránit ideály. Cítil jsem, jak roste závislost na energiích, které Evropa získává od nedemokratických zemí," říká Makov. Tenhle pocit pak kulminoval během pandemie a také po začátku války s Ruskem.

Teď v Benátkách Makov mluví právě o válce mnohem víc než o svém umění. "Pro nás je to jako diplomatická mise. Teď sám sebe nevidím tolik jako umělce, ale spíš jako občana své země," říká.

Tomu odpovídá i další počin ukrajinských kurátorů, kteří v parku Giardini vytvořili kolem pytlů s pískem jakési ukrajinské náměstí lemované plakáty vytvořenými ukrajinskými umělci během války.

Je na nich vidět třeba stylizované zobrazení vojáků, kteří se kryjí před střelbou pomocí součástek z dětského hřiště. Na dalších jsou děti, kterým jejich rodiče nesmazatelnými fixy na záda napsali jména a data narození v obavách, že se ztratí ve válečné vřavě. Jedním z motivů je i potápějící se křižník Moskva.

"Víte, jediný dialog, který nyní vedeme s ruskou kulturou, je ten na frontě. Žádný jiný dialog neexistuje," uzavírá Makov.