Schillerová: Rozpočtové dopady stavební novely závisí na její schválené podobě

Praha – Konkrétní ekonomické a rozpočtové dopady novelizace stavebního zákona budou záviset na tom, v jaké podobě se podaří projednávanou novelu stavebního zákona schválit. Některé parametry návrhu se ještě můžou změnit. Uvedla to ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v odpovědi na písemnou interpelaci poslankyně STAN Elišky Olšákové. Bývalá předsedkyně Sdružení místních samospráv Olšáková položila ministryni dotaz mimo jiné na celkové náklady reformy stavebního práva, a to jak jednorázové, tak každoroční provozní náklady až do roku 2031.

Novelu stavebního zákona, která současně mění na čtyři desítky jiných zákonů a má zrychlit povolování staveb, projednává Sněmovna už ve třetím čtení. V pátek by se poslanci měli dostat k hlasování.

Poslankyně Olšáková chtěla také vědět, zda má ministerstvo financí vlastní ekonomickou analýzu dopadů reformy stavebního práva na státní rozpočet. Vyjádřila obavu, že se celá rozsáhlá změna připravuje bez jasného finančního rámce. Poukázala i na to, že pokud má stát převzít pod sebe stavební úřady, pak musí tyto náklady promítnout do státního rozpočtu.

"K jednotlivým dotazům týkajícím se finančních dopadů reformy je třeba uvést, že jejich konečná výše bude záviset na výsledné podobě schválené právní úpravy, způsobu implementace jednotlivých opatření a souvisejících rozhodnutích přijímaných v rámci rozpočtového procesu," uvedla ministryně financí v odpovědi. V návaznosti na schválenou podobu stavební novely pak vláda zapracuje rozpočtové dopady do návrhu státního rozpočtu. "Z tohoto důvodu nelze v současné fázi legislativního procesu předjímat konečné hodnoty všech jednotlivých a příjmových položek, na které Vaše interpelace směřuje," napsala ministryně Schillerová.

Ministryně také připomíná, že lepší stavební řízení má podle předpokladů přinést rychlejší výstavbu a podpořit ekonomiku. "Pozitivní dopady lze očekávat nejen v oblasti fungování veřejné správy, ale i v širším ekonomickém kontextu," uvedla.

Podle Olšákové se například ukazuje, že novela nepočítá s úskalími, se kterými se nepočítalo ani v roce 2021 při projednávání nového stavebního zákona. Jde hlavně o přesuny archivů, budovy, nájmy a stěhování zaměstnanců i jejich případné odstupné. Sdružení tajemníků obecních a městských úřadů podle ní přitom vypočetlo, že půjde o 350.000 běžných metrů spisů podle zákona o archivnictví.

Hodnocení dopadů, takzvaná RIA, k novému stavebnímu zákonu z roku 2021 odhadla jednorázové náklady na 1,4 miliardy korun. Každoroční mzdové a ostatní náklady odhadla na čtyři miliardy korun.